Zubař

Netušili jsme, že i zubař bude jedno z témat na tomto blogu. Ale je tomu tak. Byť téma chci pojmout trošku široce. Stejně jako všechny ostatní rodiče, i nás čekalo hledání zubaře, který by si převzal Vítečka do své péče. Původně měl přejít k mé zubařce, ta nám však odešla do důchodu, takže nastalo hledání zubaře pro nás oba. Tatínkova zubařka měla plné kapacity. Ostatně této odpovědi se nám dostalo v naprosté většině oslovených ordinací. 

Co nás však poněkud zarazilo, bylo odmítnutí Vítečka v momentě, kdy jsme se zeptali, zda nebude mít lékař problém s tím, že má Vítek Downův syndrom. Mohli bychom polemizovat nad tím, proč jsem se na to ptala. Ale pokud jste četli článek o hledání pojišťovny, pochopíte. Každopádně některým se záhy v daný okamžik kapacity naplnily, někteří argumentovali tím, že na TO nemají uzpůsobené ordinace (?!) a v jednom případě se dokonce stalo, že po vyřčení tohoto mého dotazu se záhadně spojení přerušilo a další pokusy o dovolání se do ordinace byly marné. Inu, tudy cesta nevede. 

Nakonec jsme se dopátrali, že existují ordinace, které se naopak netají tím, že poskytují stomatologické služby i pro hendikepované. Na doporučení jsme kontaktovali centrum Krejcárek v Praze. Od prvního telefonátu po první návštěvu musíme kladné doporučení potvrdit. Nevýhodou je samozřejmě to, že do Prahy musíme dojíždět a moc si to nedokážu představit v momentě, kdy bychom měli nějaké akutní problémy, které by vyžadovaly častější návštěvy než jen ty pravidelné preventivní, ale i to bychom určitě zvládli vyřešit. 

Vítkova první návštěva byla i přes počáteční obavy naprosto v pohodě. Vítek, zvyklý z orofaciální stimulace, že mu v pusince někdo rejdí, skvěle spolupracoval. Světe div se, ani nikoho nepokousal. Z toho jsme měli největší obavu, když jsme zjistili, že ordinace není pro hendikepované děti nějak speciálně upravená :) :) Vítek si vysloužil pochvalu, paní doktorce na konci zamával a poslal pusinku. Obdrženou hračku za odměnu sice hned na chodbě (promiňte mi ten výraz), ale doslova rozflákal, ale to podstatné zvládl na jedničku. 

Co ještě stojí za zmínku? 

Růst prvních zoubků nastupuje u našich dětí v některých případech později. Nedovedu však říci, zda to z praktického i medicínského hlediska něčemu vůbec vadí. K čemu dochází často, je také to, že některé zoubky jsou vizuálně velice odlišné - mají na první pohled jiný tvar - jsou například hodně špičaté, otočené apod. Většinou to bývá záležitost jen předních zubů spodního nebo horního patra. Vítek má takto zvláštní dva řezáky dole. Na první pohled připomínají vrcholky na slovenské vlajce. Jsou velice ostré, ostřejší než špičáky. Spousta doktorů se nad nimi pozastavovala. Měli obavu, že se Vítkovi zuby drolí nebo to má ze skřípání o zuby horní. Ale jemu prostě takto narostly. 

Byť jsem to nečetla v žádné odborné literatuře a tuto informaci mám jen z doslechu od několika maminek, děti s Downovým syndromem údajně v některých ojedinělých případech nemají založené trvalé zuby. Mají tedy jen ty dočasné (mléčné) zoubky. Což je samozřejmě problém. Některé maminky prý dokonce nechávají dětem udělat rentgeny, ze kterých je přítomnost trvalého zubu snadno patrná.

Tím se však dostáváme k zásadní otázce a to je k péči o zuby našich výjimečných. Ta je zcela zásadní. Pokud opominu možnost, že při ztrátě mléčného zubu nemusí dojít k jeho nahrazení zubem trvalým, je nutné už od útlého věku u dětí s hendikepem budovat návyk k jejich správné péči. Bohužel to mnohdy naráží nejen na úroveň hrubé i jemné motoriky, ale především i na úroveň mentální. 

Děti se musí učit o svůj chrup pečovat, aby v dospělosti, kdy předpokládáme, že budou do jisté míry samostatní anebo jednoduše nebude nikdo, kdo by jim zuby čistil, musí tuto dovednost ovládat a ovládat především správně. Navíc je to v celém měřítku trošku začarovaný kruh. Zanedbané zuby potřebují více pozornosti od zubařů, kterých se samozřejmě většina lidí bojí. Strach u hendikepovaného člověka může být navíc umocněn i nepochopením, proč musí chodit k lékaři, který mu způsobuje bolest. Navíc nedej bože, aby naše děti v dospělosti narazily na ordinaci, která na ně nebude speciálně vybavená... :)